Yes, mom. This is historically big occasion. I’ve put my first post into my own zupa-kool blog. Mommy, I really needed this, I’ve joined the *great* community of bloggers and fed my hungry ego ... Yep, you know, I did it again!
:-))
Mnoho svobodného chování a rozhodování nám nezbývá. Nebo snad ano?
Fenomén posledních několika málo let (pro mne je i slovo "fenomén" fenoménem:-) Ani pořádně nevím, k čemu je to dobrý, ale někde jsem se dočetl, že kdo nebloguje, dělá velkou chybu. Snad to, že na konci roku 2005 začnu, mě posune o5 in. Chápu to správně jako "veřejný" deníček? Čili nejsou namístě zápisky typu: "můj deníčku, dnes se na mne skrze esemesku pousmála ..." škoda.
Pod rukama protéká nám čas.. a tím, že jsme homo sapiens, v této době, na tomto místě, s genetickým dědictvím po svých předcích, s hormonální výbavou podle pohlaví a feromonální situace, tím je hodně dáno. Moc svobodného chování a rozhodování nám nezbývá. Nebo snad ano?
A tak se netrapme, pro to, co nemáme a radujme se z toho, co máme! Problém náleží tomu, kdo si ho připouští.. snadno se to řekne, jednou ráno se člověk probudí po klidné noci, zdráv a do krásného počasí.. s depresí nerozhodnosti a s tlakem kolem žaludku.. strach zabíjí rozum a láska.. na tomorafu se prý zamilovanost projevuje jako posedlost kombinovaná s demencí. Jsem asi rád posedlej. A jsem spokojenej dement.
Někdo hledá důvody a někdo způsoby.. hm, nějak moc kecám. Pokud to tedy někdo přečetl až sem, zasloužil by si pozvání na svařák (zasloužila:-) Pokud nebudu někde v Tramtárii u rovníku, možná i odepíšu.
.:.
Přes moře slov, co kdekdo nažvaní
Robinson volá neznámého Pátka
Bože vzít aspoň do dlaní
kuřátko, které pípá ze sluchátka
Jiří Žáček
V únoru letošního roku (2012) jsem náhodným nahlédnutím do archivu knihy návštěv z roku 2002 zjistil, že web yenda.net běží přesně deset let! Tak jsem si dohledal staré náhledy webů...
Zpráva z tisku: Nejhorší věk je prý 44 let
Nejhorší věk je prý 44 let. Tento trend prý neovlivňují ani peníze, ani společenské postavení, to zda jste vdaní, ženatí či svobodní, ani kolik máte dětí.
Výzkum prováděný na různých místech na zeměkouli prokázal, že jak pro muže, tak pro ženy, je nejhorší věk 44 let. Zdraví sedmdesátníci jsou podobně spokojení jako lidé kolem dvacítky. Pocity nespokojenosti a deprese však vrcholí těsně před polovinou let čtyřicátých. Vědci k výzkumu užili údaje o skoro jednom milionu lidí ze dvaasedmdesáti zemí světa.Tento trend prý neovlivňují ani peníze, ani společenské postavení, to zda jste vdaní, ženatí či svobodní, ani kolik máte dětí. Postihuje to buddhistické mnichy stejně jako jeptišky karmelitánky.
Profesor Andrew Oswald z Warwick University říká, "Většina lidí se z tohoto propadu vynoří po padesátce. Je možné, že je to tím, že se lidé naučí vyrovnat se se stárnutím. Je povzbudivé, že když se dožijete sedmdesáti a jste ve slušné tělesné kondici, pak máte šanci, že budete stejně šťastný, jako když vám bylo dvacet. Je možné, doufám, že když si lidé uvědomí, že krize středního věku je naprosto normální, pomůže jim to touto fází projít."
A za nás - čtyřicátníky: Děkuji za radu:)
No a ještě to bude mít pokračování, až se k tomu "dokopu".
Nenudím se, neflákám se, pracuju - programuju, fotím;-)
Nová uživatelsky přívětivá galerie na tethys.cz: http://tethys.cz/galerie.php?gal=galapagy&big=no&nadpis=Galapágy
(PHP + MySQL + AJAX + JavaScript + CSS....)
Internetový projekt evidence úkolů: http://ukoly.info
Některé internetové prezentace:
http://aklukes.cz (specializovaná databáze evidence pohledávek vycházející z jádra evidence úkolů - http://ukoly.info)
http://www.pizza-veranda.cz (databáze jídel a automaticky generované denní menu na několik let dopředu;)
http://detiraje.cz (databáze účinkujících, soutěž, blog, galerie...)
http://jc-plan.cz/ (modifikace redakčního systému)
http://www.evropskespolecnosti.cz/?lng=cz&sel=evropskaspolecnost
a další...
Jaká hrubost, když mluvíme o šťastném mládí! Myslíme při tom patrně na své tehdejší zdravé zuby a zdravé žaludky; co na tom, že nás pro kde co bolela dušička! Mít před sebou tolik života jako tehdy: hned bychom měnili, ať jsme co jsme. Já vím, byla to vlastně má nejméně šťastná doba, má doba stesku a opuštěnosti; ale já vím, i já bych měnil, oběma rukama bych sáhl po tomto stísněném mláví,- co na tom, že by mě zas tak bezmezně, tak zoufale bolela dušička!
Karel Čapek
Prohánějí se mi hlavou nespočetné plejády témat.. Od výprodeje komických fotbalových čepic a obrázků našich novodobých "hrdinů" v dresech.. přes rozdíly hormonálních pochodů v různých věkových obdobích.. až po ne/bezpečnost radaru nebo transformace nemocnic na akciovky. Ničemu z toho moc nerozumím, už vůbec nevidím "dovnitř".. a tak zkusím nakousnout slespoň jednu úvahu - "ekonomicky-medicínskou". Že prý se to nesmí slučovat! Že když jde o zdraví, nejde o peníze!?
Ú V A H A
Pan doktor si pozve instalatéra, protože mu neodtéká dřez nebo kape kohoutek.. Cestovné 300, práce 450, materiál 150.. suma sumárum i s dépéháčkem tisícovka i víc. Za něco, co doktor často ani nemůže ovlivnit.. a prostě musí zaplatit.... a zaplatí.
A instalatér jde druhý den k doktorovi. Brblá, že platí 30.. má tělo zhuntovaný, přece si bůček, cigárka a pifko s kamarádama neodepře.. Tady mě píchá.. Vyšetříme. Ani netuší, že za dopoledne na interně "utratil" i několik tisíc, za všechna ta vyšetření.. Tuší, za jakejch to jde peněz? "Váží" si toho? Je motivován k tomu aby se o sebe staral? Myslím, že ne. Ale myšlenka, že má právo to mít ZADARMO se mu líbí. MOC.
A pak tu máme intalatérou ženu, paní ve střením věku.. invalidní důchodkyni. Její matka měla šelest na sdrci a nízkej tlak, ona ho má po ní. A otec měl tězkou cukrovku a "něco metabolismem".. I to "zdědila". Rodiče se udržovli léky, které měli ZDARMA.. Předchozí generace zdravých vydělávala na to, aby nemocní žili plnohodnotný život, včetně zplození nové generace nemocných.. nemocnějších. Ona za to nemůže, že je nemocná! A chce také vést plnohodnotný život... proč musí skoro tisícovku doplácet!? Její léky, vyšetření, léčba.. to vše stojí třeba 3000 měsíčně. To jí nikdo neřekl?
Byl by to krásnej námět na "dopis pro Rátha":-) jemu jich ale choděj tisíce! Opravdových příběhů...
Peníze docházej. To je fakt. Jako to časovaná bomba. Zdraví lidé už nestačí platit na nemocné. Systém humanity, solidarity.. a altruismu, začíná kulhat..
Mám platit za chirurgický zákrok 2000? Mám platit za slepé střevo 20 nebo 60 tisíc? Mám platit za sérii operací srdce včetně léčení za několik miliónů? Kde je hranice?
Kdysi mne zaujal zjednodušený "procentuální" model společnosti.
Daň je poplatek, který platí střední vrstva, aby chudí nezabili bohaté ;-)
Představte si STÁT (někde níže už o něm byla zmínka) jako "samostatně hospodařící" vesnici, která má STO obyvatel. Ve chvíli, kdy tam je 20 důchodců, 20 školáků, studentů, 10 nemluvňat, 10 nemocnejch.. 20 neschopnejch, nezaměstantelnejch.. tak se dá "snadno" spočítat, "co si kdo může dovolit." Pracuje tam totiž "jen" 30 lidí. Ve vesnici máme i veřejné osvětlení, silnice, školu, nemocnici.. na to vše "se" musí vydělat. I na důchody.. i na léčení...... Kde se ty peníze berou? V Praze? Zapomeňte na Česko. Vše se děje v tý jediný stohlavý vesnici! To že má něco přes deset miliónů lidí, nic na věci nemění. Jen nám z reálně vydělávajících ještě ubude pár lidí - 1 policajt, 1 voják, 2 úředníci... a taky DOKTOR. Na toho jsem málem zapomněl... Aby se ti, co nevydělávají, měli stejně jako vydělávající, vychází mi daň více než 70% hm...
A zase nevím jak dál. Třeba mi někdo poradí varianty dokončení této úvahy. A nejen této.
..shodou okolností mám Malého prince u postele a právě před nedávnem jsem dojatě pročetl až k hadímu jedu a tato pasáž (Kótou mi dnes -26.12.2007- poslaná) je jedna z těch fň a ES!
Kdybych já měl padesát tři minut nazbyt, pomyslel si malý princ, došel bych si docela pomaloučku k prameni...
"Dobrý den," pozdravil malý princ. "Dobrý den," řekl obchodník. Byl to obchodník se znamenitými pilulkami proti žízni. Člověk polkne jednu týdně a nemusí už pít.
"Proč to prodáváš?" zeptal se malý princ.
"Je to velká úspora času," odpověděl obchodník. "Znalci to spočítali. Ušetří to padesát tři minuty za týden."
"A co se udělá s těmi padesáti třemi minutami?"
"Co kdo chce..."
Kdybych já měl padesát tři minut nazbyt, pomyslel si malý princ, došel bych si docela pomaloučku k prameni...
Antoine de Saint - Exupéry - Malý princ
Při tvorbě blogu, jsem asi nějak nabyl dojmu, že zvládnu hravě PRAVIDELNÝ měsíční zápis - shrnutí, výběr toho "nej".. Zdá se, že nezvládnu:-) už mám třetí měsíc skluz, takže další měsíc bude načase přehodnotit svou pečlivost a vůli a.. a vůbec:-) I když možná.. někdy.. časem.. zpětně.. MOŽNÁ.
únor bílý - pole sílí.. pranostika:-) "věštící" letos mizerně slabá pole?
Hodní půjdou do nebe.. a ti zlobiví, prý kam chtějí:-)
A když do pekla, tak na pořádným koni!
"...jednoho dne se ukáže, že bychom si přáli, aby ti, které jsme milovali, nikdy neexistovali. Protože by nás to ušetřilo bolesti..."
"Když se s někým rozejdete, tak u toho člověka necháte kus duše a ta bolest tady.. to je,
jak vám ta duše chybí, jak bloudí, jak je u někoho jinýho. Ona se vám pak vrátí, ale to trvá dlouho.. Někdy ty kousky duší vidím na lidech jako malý modrý světýlka, kousky duší lidí, který vás měli rádi a už nemaj.. Nebo to můžou bejt takový ty naděje, co do vás vkládali vaši rodiče, to je taková druhá varianta.. Všichni na sobě máme spoustu světýlek."
Samotáři
Nepoznané mne láká.. i se ho pořád vlastně bojím. Jsem ale jako slunečnice, co se otáčí za Sluncem, ale i Slunce umí spálit. Neměl bych asi raděj dělat, co mě přitahuje.. co vnitřně chci.. protože lecos z toho se "prostě dělat nemá". Když se do spolurozhodování zapojí rozum, zbývají jen obvinění, nejistoty, prohry, obavy, výčitky.. Mohl bych odmítnout i pozvání na "Rajský ostrov" jenom proto, že by se mi tam mohlo líbit.. a pak bych se do smrti ve svém šedém městě cítil ještě hůř? Možná. Zatím pozvání neodmítám... ono se ale taky žádné nekoná.
Upravuju, opravuju, mažu.. než se to usadí, chvilku to potrvá. Stránky jsou od konce minulého roku v přestavbě.. a pořád to není ono.
.:.
No a pokud je někdo "bystrý a vnímavý", narazil právě na pracovní odkaz básně :-)
.:.
• Moudrý je ten, kdo se u všech něčemu naučí. To by mi šlo
• Silný je ten, kdo sebe umí krotit. To už je horší
• Bohatý je ten, kdo je spokojený s tím, co má. A tady jsem v koncích
Talmud
.:.
Pořád si říkám, že tam někde venku musí existovat něco lepšího, ale třeba ... Třeba zase jen trochu moc přemejšlím...
Pořád si říkám, že tam někde venku musí existovat něco lepšího, ale třeba ... Třeba zase jen trochu moc přemejšlím... Možná, že za to všechno může moje složitý dětství. Matka si na mě totiž nikdy nedokázala udělat čas. Když je vás pět miliónů dětí a vy jste zrovna prostřední, tak to snad ani dost dobře nejde. To dá rozum. Vždycky... Vždycky jsem si připadal hrozně osamělej. Táta, ten... Ten jenom plodil potomky a navíc frnkl, když jsem byl ještě larva. A pokud jde o mojí práci... O tý mi ani nemluvte. Nejsem rozenej dělník, to vím bezpečně. Já... Jsem prostě fyzicky nevyzrálej. Například jsem ještě nikdy neuzvedl víc, než desetinásobek svý vlastní váhy. A navíc... Když se stále jen rejpáte v hlíně, to... To prostě není kariéra pro mě. Všechna ta nadšená hesla o kolektivním myšlení... ta... ta... Prostě se s nimi nedokážu smířit. Opravdu se snažím, ale nejde to! Napadá mne... proč vlastně taky? Prej se mám vydat pro kolonii, ale... Ale co moje vlastní potřeby? Co já sám? Nezbývá, než věřit, že existuje něco lepšího, než je tohle, protože jinak bych se musel zakuklit a plakat. Díky systému se cítím hrozně... hm... bezvýznamnej.
...pak si velmi složitě zouval boty, až na to, že si nejsem jist, jestli to byly jeho boty, protože jednu z nich vypil a druhou poslal poštou do Pitsburghu...
ne že bych ho tak zbožňoval a baštil, ale některrá jeho dílka znám i literárně a často na něj vzpomenu právě tady, když něco napíšu a pak se dočkám odpovědi.. připadám si jako nepochopený MIM v černém trikotu.. kdy W.A. popisuje své pocity při pantomimě PIKNIK: "...mim začal rozkládat výletní deku a mne se okamžitě zmocnil starý zmatek. Buď rozkládal výletní deku, anebo dojil malou kozu - pak si velmi složitě zouval boty, až na to, že si nejsem jist, jestli to byly jeho boty, protože jednu z nich vypil a druhou poslal poštou do Pitsburghu... nebo jen znázorňoval muže, který projíždí s golfovým vozíkem otáčivými dveřmi - nebo možná dva muže rozebírající rotačku (jak to souvisí s piknikem, mi uniká)"Státní kasa je taková obrovská jáma, kam finanční úřady svážejí ze všech "okresů" na obrovskou hromadu "zrní", které pak následně přerozděluje..
"Rozešel jsem se se svojďż˝ holkou, protoďż˝e kaďż˝dďż˝ z nďż˝s hledďż˝ nďż˝koho, kdo uďż˝ nebude hledat nikoho jinďż˝ho a do tďż˝ doby, neďż˝ najdem takovďż˝ho ďż˝lovďż˝ka, kterej uďż˝ nikoho nehledďż˝, tak budem hledat kaďż˝dej sďż˝m."
(Samot��i:-)
U� pr� na p�elomu minul�ho stolet� - po v�deckotechnick� revoluci, kdy chlapi ode�li z domu do fabrik - nastala prvn� f�ze krize rodiny. A v dne�n� p�etechnizovan� a pomaten� spole�nosti, d�lem i d�ky mobil�m a internetu.. to dos�hlo dal��ho st�dia.
"St�le �ast�ji holka v dob� p�erodu v �enu, hledaj�c� mu�e, po zku�enostech s chlapci, se rad�ji uch�l� ke sv�mu mor�eti, psovi �i snu o kon�ch.. �iv� bytost, kter� je pod kontrolou a kter� um� projevit nad�en� i z pozdn�ho p��chodu pani�ky dom� �i za misku s vodou.. co� chlap m�lokdy (posl�ze nikdy)"
A k tomu modern� feminizace, postupuj�c� globalizace a jin� -ace �i -ismy... V�dycky se do toho tak zamot�m:-) �asem to snad je�t� krapet p�estylizuju, ale asi tu��te, co jsem cht�l ��ct. �i ne?
kradl konďż˝
prznil �eny
je to tak
�ivot by pro n�j
pozbyl ceny
kdyby to d�lal naopak
(K. Pl�hal:-)
.:.
Co nejde jen tak z lehou�ka a brzy, po tom se nejv�c �adon� a slz�.
GEOFFREY CHAUCER
Jen l�ska zn� um�n� jin� obdarov�vat a p�itom sama bohatnout.
St. AURELIUS AUGUSTINUS
K radostn�mu st��� pat�� vzpom�nky na �eny, se kter�mi jsme se neo�enili.
G. B. SHAW
�ena je jako lilie: jemn� mu� se j� neodv�� dotknout, ale p�ijde osel a se�ere ji.
FRANCOIS DE LA ROCHEFOUCAULD
K radostn�mu st��� pat�� vzpom�nky na �eny, se kter�mi jsme se neo�enili.
GEORGE BERNARD SHAW
�ena je jako lyra. Tomu vyzn� sv� tajupln� akordy, kdo na n� um� zahr�t.
HONORÉ DE BALZAC
C. G. JUNG tvrdil, �e "domn�nky �en o mu��ch jsou nevy�erpateln�m zdrojem ve vytv��en� nelogick�ch �sudk� a chybn�ch kauzalit". A plat� to i naopak.
Jin�mi slovy: stejn� v���me jen tomu, �emu v��it chceme.
�eny cht�j�, abych m�l rozum - jen proto, aby m� o n�j mohly p�ipravit!
• Vďż˝ichni muďż˝i jsou lh��i. Nestďż˝lďż˝, faleďż˝nďż˝, pyďż˝nďż˝ a zbabďż˝lďż˝, nafoukanďż˝ a smyslnďż˝. Vďż˝echny ďż˝eny jsou nevďż˝rnďż˝, marnivďż˝, lstivďż˝, zvďż˝davďż˝ a zkaďż˝enďż˝. Existuje vďż˝ak jedinďż˝ vďż˝c - svatďż˝ a vzneďż˝enďż˝, spojenďż˝ tďż˝chto dvou nedokonalďż˝ch bytostďż˝.
A co si m� "�lov�k" "odn�st" z tohoto "v�deck�ho" cit�tu:
Na vzru�en� a orgasmu se pod�lej� hormony testosteron, estrogen a oxytocin, neurotransmitery dopamin a serotonin. Posledn� dv� jmenovan� chemick� slou�eniny v�znamn� ovliv�uj� n�ladu, pocity �t�st� a radosti. Pokud jich je v mozku dostatek, navozuj� pocit bla�enosti a tak� uspokojen�. Dopamin m� pak podobn� ��inky jako kokain. A �lov�k m� snahu nechat p�sobit dopamin na sv�j mozek a b�t tedy neust�le n�k�m p�itahov�n a vzru�ov�n.
(serotonin - p��jemn� slune�n� po�as�, dopamin - napln�n� touha)
"Jen jednu partii"
řekli,
začala hra.
To bylo včera.
(stará japonská báseň)
Yes, mom. This is historically big occasion. I’ve put my first post into my own zupa-kool blog. Mommy, I really needed this, I’ve joined the *great* community of bloggers and fed my hungry ego ... Yep, you know, I did it again!
